Ne vždy má místnost tvar ideálního obdélníka. Zvláště ve starých stavbách se často stává, že stěny nesvírají pravý úhel anebo mají jiné nedokonalosti, které se promítnou do půdorysu místnosti. Téměř vždy je půdorys zkomplikovaný různými pevnými vstupy, trubkami a sloupky. Není třeba se lekat složité pokládky, jen je nutné dopředu vše rozměřit a promyslet. Pojďme na to.
Co budeme potřebovat?
Pro měření se hodí následující pomůcky:
- měřící pásmo
- tužka
- úhelník
- profilová šablona
- odstupové klínky a držáky odstupu
- pilu přímočarou
- kladivo
Profilovou šablonu oceníte všude tam, kde vás čekají oblé rohy, výřezy nebo nepravidelné nerovnosti. S její pomocí přenesete na podlahovou krytinu vše na milimetr přesně.
Při následné pokládce se neobejdete bez montážní sady, která obsahuje dorážecí špalík a kovové rameno pro snadné a přesné sesazení podlahových dílů.
V případě, že budete podlahu k podkladu lepit, kupte si novou ozubenou špachtli s předepsaným tvarem zubů.
Nedělejte chyby nezkušených
- Kupte si vždy o cca 10 % více krytiny, než je přesná výměra místnosti. Rezerva je nutná na prořezy a případné chyby, kterých se při řezání či pokládce dopustíte. Nespoléhejte se na pozdější doobjednávku, jen u stejné šarže podlah máte jistotu stejného barevného odstínu.
- Před samotnou pokládkou nechte balíky podlahy 48 hodin odpočívat v místnosti, kam je budete instalovat. To proto, aby se sjednotila teplota a vlhkost podlahových dílů s poměry v místnosti.
- Kupte si vlastní nové nářadí a pomůcky, nespoléhejte na souseda, který vám „něco“ půjčí. Například špachtle, která „zůstala od minula“ pravděpodobně nevyhoví, zuby se totiž v průběhu práce obrušují a kratšími zuby nanesete menší množství lepidla, než je nutné atp.
Dvakrát měř...
Ať už jde o novostavbu, nebo rekonstrukci musí vlastní pokládce krytiny předcházet pečlivá příprava podkladu, případně instalace podložky. Pečlivě si prosím všechny rady pod odkazy pročtěte. Případné reklamace podlahy se nemohou vztahovat na ta poškození, která vznikla kvůli nedodržení předepsaných postupů.
...jednou řež!
Kolem stěn musí zůstat 1 cm široká dilatační spára. Vyznačte si proto linku po celém obvodu místnosti v této vzdálenosti od stěn. Pečlivě a v několika místech změřte vzdálenost těchto čar u protilehlých stěn. Použijte dostatečně velký úhelník pro jistotu, že měříte kolmo ke stěně. Vycházejí vám po celé délce (šířce) místnosti stejné vzdálenosti? Gratulujeme. Pokud ne, čeká vás více měření a řezání, nebo lze dilatační spáru mírně rozšířit až na takový rozměr, jaký nakonec zakryje obvodová lišta. Bývá to kolem 1,5 až 2 cm, podle typu. Zmenšovat dilatační spáru ale v žádném případě nedoporučujeme.
Obvyklý způsob pokládky je podélný (prkna na délku podél delší strany místnosti). U první řady prken pilou odřízněte pero a tato seříznutá strana bude otočená ke stěně. Postupujte zleva doprava, poslední prkno zkraťte podle skutečné délky místnosti. Druhá řada musí být vzhledem k první posunutá o třetinu až polovinu délky, to berte v úvahu při seřezávání prvního prkna druhé řady. Díly kolem překážek seřezávejte vždy až ve chvíli, kdy k překážce dorazíte. Nedoporučujeme si nařezávat díly předem.
Pozor na poslední řadu! Změřte dobře šířku místnosti. Pokud budete muset podlahové díly poslední řady podélně seřezávat (pravděpodobně ano), neměla by být seříznutá řada příliš úzká, resp. musí být širší než 75 mm. Nedovolte, aby vám poslední díl vyšel ve tvaru úzkého dlouhého trojúhelníku, to raději seřízněte obě protilehlé krajní řady. Úzký prvek by se mohl snadněji vylomit, například při bodovém zatížení nohou od nábytku. Širší pruhy po stranách místnosti také lépe vyhoví z estetického hlediska.
Výška
Na závěr bychom rádi upozornili ještě na jeden častý problém. Zaskočit vás může totiž i konečná výška pochozí vrstvy hotové podlahy. Zejména při rekonstrukcích bývá stavebník překvapen, že se nepotkaly podlahy dvou sousedních místností či nevyšla plánovaná výška dveří a práh musí maskovat někde až centimetry vysoký rozdíl. Pod samotnou 14 mm vysokou třívrstvou dřevěnou podlahu se podkládá protihluková podložka různé mocnosti (zpravidla 2 až 5 mm) a především se na výšce podlahy podílí litý (betonový nebo anhydritový) podklad, který sahá po celé ploše nejméně do takové výše, jako nejvyšší nerovnost základu hrubé stavby!
Proto tedy pečlivě plánujte. Mají-li se potkat výšky podlah sousedních místností, musí se začít od té, u níž je předpoklad, že bude nejvýš a další k ní dotahovat.
Nikdy neusazujte dveře ani jiné pevné výšky, které se odvozují od nášlapné vrstvy před tím, než budete mít zcela jasno, jak vysoko se vlastně s podlahou dostanete.